Ať už jste fanoušky sci-fi fenoménu Star Trek nebo máte rádi doktora Sheldona Coopera z Teorie velkého třesku, postavu Spocka zaručeně znáte. Jde o postavu, která byla napůl člověkem a napůl Vulkáncem, k čemuž ani Sheldon Cooper neměl příliš daleko. S rolí pana Spocka je ovšem neodmyslitelně spojeno jméno herce Leonarda Nimoye, který mu obětovat vlastní život .
Herci, kteří hrají větší část života jednu roli a ještě k tomu ve filmu či filmové sérii, která se stane světovým fenoménem, musí s touto postavou žít až do konce života. To se týká nejen Leonarda Nimoye, ale například i herců z Herryho Pottera, Spidermana, Avengers, Pretty Woman apod. Vždy, když se natočí slavný a úspěšný film, pro představitele hlavních postav to má pozitivní i negativní následky do budoucnosti.
S kariérou kupředu
Pozitivní stránkou jsou samozřejmě finance, příval nabídek na další role a posun kariéry. To ocení i partneři herců. Negativ je ale někdy mnohem víc a mají nedozírné následky. Leonard Nimoy se do postavy Vulkánce prakticky převtělil i ve skutečném životě, což se mnohdy stává. Například představitel dr. House i mimo natáčení kulhal, protože na to byl tak zvyklý. Vraťme se ale k Leonardovi.
Dokonalým Vulkáncem nebyl jen na plátně. Dokonce i bez nasazených špičatých uších ho v něm jeho manželka poznávala každý den. Citově chladný a odtažitý, extrémně racionální, velice inteligentní a naprosto klidný v každé situaci. Není se ale čemu divit. V postavě Vulkánce strávil s přestávkami téměř půl století. To by se jeho charakter dostal pod kůži každému.
Dokonalý na scéně, troska za ní
Se slávou přicházejí problémy. Ani tento výjimečný muž nebyl výjimkou z pravidla. Poté, co se Star Trek dostal na filmová plátna a začal vydělávat těžké peníze, přišla závislost. Stejně jako mnoho z jeho kolegů, i tento úžasný člověk propadl závislosti na drogách a musel podstoupit léčbu. Potýkal se ale také se závistí ze strany kolegů, konkrétně Williama Shatnera.
Ať byl jeho život jakkoli složitý, různorodý a někdy i depresivní, filmoví nadšenci na něj budou vždy vzpomínat v dobrém. A pokud se chcete o jeho životě dozvědět co nejvíc přímo od zdroje, přečtěte si jeho knihy Nejsem Spock z roku 1975 a Jsem Spock, která vyšla o 20 let později.